(Nebývá zvykem, že bychom zveřejňovali maily od našich běžců. Jsou přeci určeny jen nám. S Honzou to je ovšem jiné. Trval na tom, abychom jeho zprávu zveřejnili. A proč až dnes? Protože doposud jsme neměli aktivní diskuzi a chtěli jsme se vyvarovat nařčení, že se bojíme reakcí. Proto až dnes. Diskuze je už aktivní, tak pojďme diskutovat...)
V prvé řadě děkuji pořadatelům za uspořádání pěkného závodu a jako účastník všech tří ročníků hodnotím závod z pozice maratónského běžce, který si mj. přečetl v propozicích, co může očekávat.
Propozice letošního ročníku byly k dispozici dlouho před závodem a nikdo k nim, pokud vím, neměl připomínek. Sám jsem ale jednu poslal a potřebná informace se ihned objevila na webu. Také tam byly všechny ostatní informace, které se staly po závodě předmětem diskuse a připomínek podle mého názoru nezaslouženě na vrub pořadatelů. Tím nechci tvrdit, že není co zlepšovat, a že nemůže někdo po závodě napsat objektivně svůj názor.
Všichni věděli, že prezentace začíná v 8 hodin. Všichni ví, že pokud běžci přijdou k prezentaci na poslední chvíli, nestačí se včas odprezentovat. Být u prezentace včas znamená u maratónského závodu podle mého názoru dvě hodiny předem. V tom případě byla prezentace bez problémů a stačil jsem se na závod náležitě připravit. Zdržení závodu o půl hodiny bylo vinou nezkušených běžců. A bylo to od nich neseriózní vůči připraveným běžcům, kterým čekání v tom počasí způsobilo fyzickou i psychickou újmu.
Jaké bude počasí, bylo známo předem a již ráno bylo zřejmé, že předpověď se naplní. Také bylo známo rozmístění občerstvovacích stanic. Kdo se tedy vydal na trať bez lahve, riskoval v tomto počasí nedostatek občerstvení. Vzdálenost plánovaných pěti nebo i více km mezi občerstvovacími stanicemi většinou nelze absolvovat bez určité újmy fyzického stavu.
Je známo, že v takovémto počasí dochází rychle k úbytku minerálů a zejména soli. Doplňovat její úbytek je nutné v krizovém stavu častěji, než je vzdálenost mezi občerstvovacími stanicemi. Proto ji nesu s sebou na každém závodě. Předem nebylo známo, že by na občerstvovacích stanicích byla. Pokud někomu chyběla, nebylo to vinou pořadatelů.
Po mé připomínce bylo na webu zveřejněno, jak bude probíhat doprava z cíle do místa startu. Každý to tedy věděl předem. Každý zná své možnosti a tak musel vědět, že když doběhne po stanoveném odjezdu, nemůže očekávat, že ho pořadatelé odvezou a měl si řešit dopravu sám. Bylo jen díků hodné, že pořadatelé zařídili ještě jeden neplánovaný spoj. Pochopitelně, když cesta trvá hodinu, tak má dvouhodinový interval. S tím měli pomalejší běžci počítat. Nebylo vinou pořadatelů, že tam museli tak dlouho čekat.
Určitá oprávněná výtka by mohla zaznít k přepravě zavazadel. Pořadatelé zajišťovali jejich přepravu do místa cíle. Tím by se rozumělo, že tam zavazadla vyloží, ale pak je taky ohlídá, k čemu možná neměli možnost, ale ani to nezmiňovali. Pokud se tak tedy nestalo, nedovolil bych si jim to vytýkat z jednoho důvodu. Co kdybych nedoběhl? Pak bych byl rád, že mi zavazadlo dovezl autobus zase zpět.
Bylo vinou nezkušenosti některých běžců, že tam museli čekat bez finančních prostředků. Na takovém závodě je nutné ve vlastním zájmu běžce mít po celou trasu u sebe doklady a nějaké peníze.
Tím netvrdím, že pořadatelé po třech ročnících dovedli organizaci k dokonalosti a není co zlepšovat. To bude vždy, na každém závodě, a zejména též ze strany běžců.
Přeji hodně zdaru příštímu ročníku.
6.9.2011
Jan Dolejš